Vláknina

Rubrika: Co pomáhá a co škodí | Napsáno: 9. 4. | 0 komentářů

Vláknina je obsažena v každé rostlině, kde je součástí buněčných stěn.

Vláknina je obsažena v každé rostlině, kde je součástí buněčných stěn. Patří do skupiny sacharidů, ale obsahuje velmi málo kalorií, takže se po ní netloustne. Pomáhá při hubnutí, protože v žaludku zvětšuje svůj objem a díky tomu snižuje chuť k jídlu. Zároveň také prodlužuje trávení potravy. Zvyšuje proto pocit sytosti i při poměrně malém množství potravin, které sníme.

Lidské tělo vlákninu nestráví, případně ji tráví nedostatečně a obtížně. Přesto má vláknina významnou roli v metabolismu. Dříve byla tato součást potravy považována za neužitečnou (odtud pochází starší název – balastní, tzn. zbytečné látky). Četné výzkumy však prokázaly, že vláknina je velice důležitá při ochraně před civilizačními chorobami, jako jsou poruchy trávení (působí příznivě na zažívací trakt: podporuje stahy střev a trávení, pomáhá při zácpách a průjmech, je prevencí proti dráždivému trakčníku), cukrovce (zpomaluje vstřebávání glukózy do krve, čímž brání rychlému vzrůstu hladiny krevního cukru), rakovině tlustého střeva (urychluje průchod zbytků potravy tlustým střevem, a tím snižuje nebezpečí střevních onemocnění). Dále také pomáhá stabilizovat krevní tlak, podílí se na snižování cholesterolu v krvi, brání, aby se v těle hromadily karcinogenní látky atd.

Vlákninu dělíme na rozpustnou a nerozpustnou. Většina rostlin obsahuje obě formy vlákniny. Rozpustná i nerozpustná forma je stejně důležitá.

Rozpustná se vlastně nerozpouští, ale bobtná – k tomu samozřejmě potřebuje vodu, proto nelze konzumovat vlákninu bez dostatečného příjmu tekutin. Rozpustná vláknina zvětšuje tedy svůj objem, vytváří v žaludku viskózní roztok, který zpomaluje jeho vyprázdnění a prodlužuje tak pocit nasycení.
Rozpustné druhy lze též zakoupit jako potravní doplňky v lékárnách.
Rozpustnou vlákninu obsahuje: většina ovoce a zeleniny, hrách, ovesné vločky, čočka, fazole, sója.

Nerozpustná vláknina
Nerozpustná vláknina způsobuje zrychlení při vyprazdňování střev a jemně otírá střevní stěny, čímž přispívá k jejich čištění. Pomáhá tak tělu aby se zbavilo řady škodlivých zplodin látkové výměny.
Nerozpustnou vlákninu obsahuje: rýže, žito, ječmen, pohanka, pšenice, ječmenné kroupy, jahody, lískové, burské i vlašské ořechy, lněné semínko.

Denní doporučená dávka vlákniny je asi 25 gramů.

Vláknina má však i některé zápory. Pokud jíme příliš mnoho vlákniny, může to způsobit nadýmání a z něho vyplývající zdravotní potíže. Dále se může snížit vstřebávání minerálů, zejména vápníku a železa. Při nedostatku těchto minerálů je dobré konzultovat míru konzumace vlákniny s dietní sestrou, případně sledovat hladinu těchto minerálů v organismu.
Přehánějícím dietářům hrozí podvýživa, přestože konzumují velké porce zeleniny. Jídlo jim nedodá potřebnou energii – kilojouly, pouze ošidí žaludek.

Víme tedy, že vláknina je pro naše tělo NEZBYTNÁ, současně však nesmíme zapomenout na VYVÁŽENOU stravu!