Rizika spojená s dietami

To, že je obezita pro naše tělo škodlivá, víme. Velice nebezpečné však může být pro nás i neuvážené časté dietaření. Shodíme pár kil, potom je opět nabereme a tento cyklus se stále opakuje.

Co se ale děje s naším organismem? V prvních třech až čtyřech dnech diety či hladovění dochází k největším nepříznivým změnám. Svaly a játra sníží svoje energetické požadavky, přednost dostane mozek a srdce. Často si ale neuvědomujeme jaké jsou zdravotní důsledky takového počínání: myšlenky na jídlo, nutkání jíst a neschopnost dosáhnout nemožného (nejíst vůbec či jen velmi málo a hubnout) navozují pocity viny ze selhání a vlastní neschopnosti, a to se potom přenáší i do dalších oblastí našeho života. Výsledkem je až nezdravý zájem o vlastní osobu a nejsilnějším pocitem je sebelítost. Výrazně se také snižuje schopnost věnovat se jiným oblastem života. A to se projeví ve vztazích k rodině, přátelům, či kolegům v zaměstnání. Dlouhodobý pocit vlastního neuspokojení vede k depresím a výsledkem kolísající nálady bývá osamělost. Na počátku každé redukční diety je nejistota. Z nejistoty se většina dívek začne úzkostlivě pozorovat a zabývat tím, jak vypadají a kolik váží. Dieta je potom už jenom výslednicí snahy něco se sebou udělat. A když to nejde anebo to nejde podle plánu, přichází opět nejistota. Velice demoralizující je, pokud sebehodnocení souvisí s tím, zda se člověk přejí či přibere na váze.

Mnoho žen a dívek, které nedokázaly zhubnout tak, jak si předsevzaly anebo když nezvládly stoprocentně kontrolovat příjem potravy, si jsou odporné a často se nenávidí za to, co dělají. Převaha depresivních pocitů však ustoupí ve chvíli, kdy dokážou převzít kontrolu nad příjmem potravy a normalizují svůj jídelní režim.

Pět nejčastějších psychických důsledků hladovění:

• Špatná nálada, podrážděnost, deprese
• Nejistota, úzkostné stavy, takřka nulové sebevědomí
• Stále se vnucují myšlenky na jídlo, roste nutkání se přejídat i chuť na sladké
• Zhoršuje se soustředění, pracovní tempo i pohotovost chápat problémy v jejich celku
• Snižuje se zájem o okolí, sex a vše, co se netýká jídla, vzrůstá sebezahledění se a uzavřenost. Ubývá společenských kontaktů, přibývají konflikty s okolí a vztahovačnost

Třináct tělesných nebezpečí, která hrozí chronickým dietářkám:

• Citlivost na chlad
• Celková únava, svalová slabost a ospalost
• Poruchy spánku
• Větší kazivost zubů
• Řídké a suché vlasy, zažloutlá, praskající kůže, zvýšený růst ochlupení po celém těle
• Nepravidelná menstruace
• Zácpa související se sníženou funkcí střev
• Srdeční obtíže, zejména arytmie
• Oslabený krevní oběh, chudokrevnost, zvýšená hladina
cholesterolu v krvi
• Nedostatek živin, který poškozuje játra, ta nejsou schopná vyrábět dostatek tělesných bílkovin, důsledkem mohou být otoky
• Odvápnění kostí, ty se stávají křehkými
• Oslabení celkové imunity organismu
• Opožděné dospívání u mladých dívek