Pitný režim

Nejříve trochu teorie: voda je základní, dokonce převažující složkou lidského organismu - tvoří totiž celých 70 % celkové tělesné hmoty. Voda je součástí buněk, nachází se v mezibuněčném prostoru, je také základní složkou tělních tekutin, jako jsou krev, lymfa a tkáňový mok. Všechny složité procesy přeměny látek mohou probíhat jedině díky vodě. Voda tvoří základ tekuté součásti krve, tzv. plazmy, která je prostředím, v němž jsou obsaženy živiny, minerály, enzymy. Krev je tekutina, sloužící také jako transportní médium a tím může být právě jen proto, že základní vlastností tekutiny je, že teče. Lidský organismus (stejně jako jakýkoliv jiný) je tzv. otevřený systém. To znamená, že na jedné straně přijímá podněty a hmotné látky zvnějšku a na straně druhé jiné látky naopak vydává. Platí to tedy také o tekutinách. Základní podmínkou života je dosažení a udržení rovnovážného, pro organismus jedině možného optimálního stavu. Ztrácíme-li tedy nějaké tekutiny, musíme je ve stejném množství, byť třeba i v jiné formě, přijmout. V průběhu běžné denní aktivity vydáváme tekutiny v první řadě pocením, výrazně také dýcháním, močí i stolicí. Množství tekutin ztracených uvedenými způsoby se mění v závislosti na řadě vnitřních i vnějších podmínek.

Že máme denně vypít dva až tři litry tekutin, je všeobecně známo. V horku a při zvýšené teplotě více. Nesmíme také zapomínat na pití při sportu, jinak hrozí únava a vyčerpání. Důležitým kritériem pro výběr tekutin při hubnutí je energetická hodnota a množství sodíku.

Ideální je voda, bylinné či ovocné čaje, v úvahu připadají ještě hodně naředěné džusy. Dobrým tipem je i zeleninová šťáva, jejíž energetický obsah je oproti ovocným džusům při stejném obsahu vitaminů a dalších nutričně hodnotných látek poloviční. 100 ml šťávy má pouze 80 kJ. A nemusíme volit pouze rajskou šťávu (ne každému chutná), ale v obchodech lze koupit i velmi dobré směsi sťávy z rajčat, karotky, červené řepy, celeru, cibule, petržele, které jsou často ochucené bylinkami. Opatrní bychom měli být i při pití minerálek, nedostatek, stejně jako přebytek minerálů, není ideální a pro normální denní spotřebu se hodí minerální voda slabě mineralizovaná. U středně a silně mineralizovaných je třeba sledovat, které konkrétní látky tvoří obsah. Dalo by se říct, že čím více je rozpuštěných látek, tím méně je voda vhodná k běžné konzumaci. Navíc jsou to většinou vody, které mají také větší obsah oxidu uhličitého. A ten má ve velkém množství odvodňující účinky na náš organismus. To znamená, že člověk se sice napije, ale tekutiny opět ztrácí. Kromě toho vody s bublinkami stačí k uhašení pocitu žízně méně než vody bez bublinek. A pitný režim se stává nedostatečným. Pozor také na vyšší přívod sodíku obsaženého v některých minerálkách. Příjem sodíku je u nás i v dalších vyspělých zemích na mnohem vyšší úrovni (2-3krát), než kolik by odpovídalo potřebám organismu. Z toho vyplývají problémy, jakými jsou vysoký krevní tlak nebo nadbytečné zadržování vody v těle. Sladké limonády jsou postradatelnou součástí jídelníčku, do organismu nedodávají žádné příznivé látky, spíše naopak. Při hojné konzumaci přispívají ke vzniku nadváhy, diabetu, některé druhy s obsahem kyseliny fosforečné (např. coca-cola) zhoršují využitelnost vápníku. Obsahují konzervační látky a barviva, která bychom měli přijímat jen v minimálním množství. Navíc ani neumějí moc dobře zahnat žízeň. Je třeba také upozornit na vysokou energetickou hodnotu piva (asi jste již slyšeli, že se mu říká tekutý chléb.) Velká spotřeba piva také přispívá ke vzniku nadváhy. Lidé s nadváhou by měli věnovat příjmu tekutin zvláštní pozornost. Některé nápoje totiž ke vzniku nadváhy přímo přispívají a lidé se zdravotními problémy spojenými s nadváhou by se jim měli vyhnout.

Nedostatek tekutin, ale i příliš mnoho tekutin tělu škodí. Nedostatkem tekutin nejvíce trpí mozek, srdce a ledviny (chronické potíže s ledvinami, hrozí zánět ledvin a močového měchýře, zvyšuje se riziko vzniku močových kamenů), dále se zvyšuje riziko vzniku zácpy, žlučníkových kamenů. Zvykne-li si někdo trvale málo pít, hrozí mu chronická dehydratace. V krvi je trvale vysoká koncentrace solí, což přispívá ke vzniku vysokého krevního tlaku. Mění se také poměr mezi plazmou a krevními elementy, zjednodušeně můžeme říci, že se zahušťuje krev. Vzniká tak nebezpečí, že krevní sraženina ucpe důležitou cévu v těle. Také ledviny trpí nedostatečnou filtrací. Na příliš mnoho tekutin jsou citlivé tytéž orgány, které špatně snášejí i jejich nedostatek. Nastane-li převodnění, mění se napětí v mozkových buňkách, může selhat srdce, přetížené je i vylučovací ústrojí, tedy ledviny.

Žízeň je stav sigalizující nadměrnou ztrátu tekutin. Žízeň je hlavním regulačním mechanismem příjmu tekutin. Nebo by být měla. To proto, že u řady žen a především u starých lidí pocit žízně vzniká až při výrazné, a tedy značné ztrátě tekutin. Obecně vzato pocit žízně vzniká poněkud později, než by bylo ideální. Proto je nutné naučit se konzumovat tekutiny pravidelně v průběhu dne.