Dělená strava - proč ANO

To, jak jsem se k dělené stravě dostala, jsem již popsala v kapitole Dělená strava funguje – moje začátky. Teď bych ráda přidala svůj vlastní názor, proč dodržovat nebo nedodržovat principy dělené stravy. Zdůrazňuji, že se jedná o můj vlastní názor, proto nemusíte souhlasit.

Po necelém roce dělené stravy jsem tedy lehčí asi o 30 kg a principy dělené stravy dodržuji. Přiznám se však, že jsem již měla krizi. Odstartovaly ji vánoční svátky, zejména oblíbené vanilkové rohlíčky. A vůbec, vánoční svátky, všude lákavé jídlo. Nemusím to popisovat, všichni to známe. Štědrý den i celé svátky jsem zvládla, ale neustále mě provázela neodbytná chuť na cukroví. Pak se přidala chuť na voňavé pečivo a bylo to docela náročné. V lednu jsem se snažila svoje chutě překonat, jedla jsem pouze dovolené potraviny a jejich kombinace, ale… Prostě minulý týden, když krize vyvrcholila, jsem si ty vanilkové rohlíčky dala a nejenom to. To už potom šlo rychle: rohlíky, zmrzlina se šlehačkou, zbytek cukroví a jako tečka ovocné karamely. Tak jsem to „vydržela“ dva dny. Sice jsem nebyla na nervy, ale bříško již nebylo tak krásně ploché. Váha šla nahoru o 3 kg. Nelituji toho. Pokud bych to neudělala, zřejmě bych tu chuť na sladké měla stále. Pravdou je, že dvoudenní porušení dělené stravy u mě nastalo koncem ledna a dietu jsem začala držet v loňském roce koncem března. A podle svého nejčistějšího svědomí jsem se snažila principy dělené stravy dodržovat, mohu napsat, že dokonce striktně.

Po dvou dnech jsem se „vzpamatovala“ a najela opět na starý systém. Dnes, asi 5 dní zase zásady opět pečlivě dodržuji a váha jde pomalu dolů. Častějšího nedodržování bych se bála, už jenom z důvodu, že by se hubnutí zpomalilo či úplně zastavilo. A také je to škoda a přece nechci být zase stokilová koule.

Důvody PRO dodržování dělené stravy z mého pohledu tedy jsou: citelný úbytek váhy, jinými dietami u mě nedosažitelný, skvělý návod v podobě knihy Lenky Kořínkové, poměrná jednoduchost principů, rozmanitost stravy. Také nevidím jako problém nákup a následnou přípravu jídel. Dokonce mi to připadá občas jednodušší, než příprava stravy tzv. normální. Velkým plusem této diety je také absence hladu a tedy možnost najíst se prakticky kdykoliv.